První slova jsou vždycky nejhorší. Úvahy nad tím, jaký zvolit úvod můžou člověku zabrat hodiny, dny, někdo se ke správnému začátku třeba nikdy ani nedostane. A někdo počátečním hloupým tlacháním znemožní celý první příspěvek blogu. Ale to jsem holt já. Buď si zvyknete, mí drazí, teď ještě zcela jistě imaginární, návštěvníci blogu, nebo ne. Ono já si taky vůbec nejsem jistá tím, jestli sem psát nebo ne. To asi není moc dobrá motivační řeč co? :)
Koketovala jsem s myšlenkou začít psát tento blog už dlouho. Přesněji od doby, kdy jsem objevila fashion blogy, což je, plus mínus autobus, půl roku. Nakonec jsem došla k oblíbené metodě pros and cons. Obávám se sice, že "proti" mírně převažují, ale budeme to zatím velkoryse ignorovat. Na to, abych vedla fashion blog mi toho dost chybí. Nemám dobrý fotoaparát. Nemám takovou faktazii, ani tolik kusů oděvu, aby můj styl mohl někoho skutečně obohatit. Nemám čtyřicet kilo. Nemám ani padesát kilo. Mám šedesát kilo a chlup.
Jenže kdo říká, že bych musela nutně za každou cenu mít blog, kde budu fotit sama sebe ve stylovém oděvu? Možná tyhle moje vykecávačky nebude nikdo číst. Ale já to potřebuju. Strašnou dobu jsem nic nenapsala (ale o tom později) a potřebuju se už nějak realizovat. Takže.. zavřete oči, přicházím a čekám svůj vlastní blogový konec. Už jsem říkala, že jsem optimistka? :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat